K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.
První skupina slov
Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem
DŮVĚRNÝ (3/72)
Biblické texty: Pís 1,2; Ž
25,14a; Ex 33,11; Nu 12,7-8; 1J 2,1; J 14,16
Vysvětlivky: Gn 18,21; Gn
18,221; Ex 32,301; Lv 1,21; 2S 22,11; Ž 135,12; Pís 1,21; Mk 8,232.16,71; 1K
2,101; 2K 2,103; 1J 1,61; 2,33
Písně: 543, 526, 1159
Modlete se nad těmito klíčovými verši...
Pís 1,2 Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé
laskání než víno.
Ex 33,11 A Hospodin mluvil s Mojžíšem tváří v tvář,
jako když někdo mluví se svým přítelem. Potom se Mojžíš vracel do tábora.
Ale mládenec Jozue, syn Núnův, který mu přisluhoval, se ze stanu nevzdaloval.
Nu 12,7-8a Ne tak s mým otrokem Mojžíšem; je věrný v
celém mém domě. S ním mluvím tváří v tvář, zřetelně, ne v hádankách, hledí na Hospodinovu podobu.
1K 2,9-10 Ale jak je
napsáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘ Nám
to Bůh zjevil skrze svého Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny.
Úryvky ze služby...
Ze zkušenosti jsem se
naučil, jak je dobré mít důvěrný vztah s Pánem a být s Ním jedno.
Někdy bychom neměli mluvit jako první k Němu. Měli
bychom dovolit Pánu, aby promluvil první. Když Pán mluví, neměli bychom
okamžitě mluvit nazpátek. To znamená, že my a Pán bychom měli být jako
přátelé, kteří věnují čas vzájemnému naslouchání. Představte si, že vás
navštíví přítel a začne vám říkat určité věci. Pokud ho přerušíte a začnete
mluvit o něčem jiném, ukážete tím, že vás nezajímá, co říká. To není způsob,
jak spolu hovoří důvěrní přátelé. Správný způsob je, že přítel k vám mluví,
a vy nasloucháte. Po nějakém čase vám dá příležitost mluvit a bude
naslouchat vám. Jistě by nebylo správně, aby mluvil pouze on a aby se poté, co
domluví, rozloučil a odešel. Měl by vám dát příležitost promluvit k němu.
To by mělo platit i o našem vztahu s Pánem. (Life-study of Exodus, k. 146)
V Otcově přítomnosti
se nejen těšíme z milosti, z vyjádření lásky, ale také se těšíme z lásky
samotné. Zakoušíme tuto lásku velmi
důvěrně. Jelikož se těšíme z Boží lásky takto důvěrně, nechceme udělat
nic, co by se Otci nelíbilo. Otec nenávidí smilstvo, nečistotu a žádost.
Chodíme-li v lásce, budeme se držet stranou těchto věcí. Jelikož milujeme
Otce, nebudeme dělat nic, co by zarmoutilo Jeho srdce. Jak něžné a citlivé je
takové chození! Nejde pouze o to, že žijeme milostí; chodíme v lásce. Měli
bychom mít vždy na paměti, že jsme Boží děti, které se těší z Jeho lásky.
Jsme svatí, kteří jsou pro Něho odděleni a Jím prosyceni. Proto v našem každodenním
chození budeme vždy dbát na Otcovy city, neboť důvěrně žijeme v Jeho něžné
lásce. (Life-study of Ephesians, k.
50)
Žádné komentáře:
Okomentovat