72 VZÁCNÝCH SLOV: "OPRAVDOVÝ" (8/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

První skupina slov

Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem
OPRAVDOVÝ (8/72)

Biblické texty: Joz 24,14; J 4,23-24; 2K 1,12; 8,8; 11,10; srv. Joz 14,7

Vysvětlivky v Recovery Version: Mt 8,181; J 4,245; 2K 1,123; 2J 13

Písně: 784, 761, 11

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Jozue 24,14 Nuže, bojte se Hospodina a služte mu bezúhonně [upřímně] a věrně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši otcové za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu.

1 Samuelova 12,24 Jen se bojte Hospodina a služte mu věrně celým svým srdcem. Vždyť se podívejte, co velkého s vámi učinil.

Jan 4,23-24 Přichází chvíle, a už je tu, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce v duchu a v pravdě. Takové totiž Otec hledá, aby ho uctívali. Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě.

Úryvky ze služby...

Opravdová modlitba je výsledkem touhy, která vychází ze srdce. Je to něco, co proudí z naší vnitřní bytosti. Opravdová modlitba není složena z lehkomyslných nebo krásných slov. Pouze opravdová slova, která plynou z nejhlubší části srdce, mohou být považována za opravdovou modlitbu. Cílem naší modlitby by měla být spíše odpověď od Boha, než zalíbit se bratrům a sestrám. (Watchman Nee, Collected Works of Watchman Nee, Vol. 48: Messages for Building Up New Believers (1), kapitola 14)

Jelikož modlitba je vyjádřením sjednocení Boha a člověka, žádná opravdová modlitba nemůže být vyslovena bez Boží iniciativy. Není-li modlitba iniciována Bohem, nejedná se o opravdovou modlitbu. Všichni, kdo skutečně znají význam modlitby, vědí, že modlitba není pouze záležitost toho, že se Bůh mísí s člověkem, ale i toho, že Bůh něco iniciuje v člověku. Když se tedy modlíme, musíme se naučit, jak se uklidnit a nenásledovat vlastní myšlenky, namísto toho bychom měli obrátit mysl k našemu duchu a následovat vnímání v našem duchu. V opravdové modlitbě má člověk ve svém duchu určité vnímání, dokonce ještě než se modlí. Toto vnímání v duchu je iniciováno Božím Duchem v našem duchu. Když se Duch Boží mísí s naším duchem, tak v našem duchu iniciuje či navrhuje něco, co nutně nemusí být ve formě srozumitelných slov. Často je to pouze určitý vjem nebo pocit v našem duchu.

Proto, když se modlíme, musíme se nejen obracet k našemu duchu, ale rovněž musíme čekat na Boží iniciativu. Měli bychom být klidní a obracet se k našemu duchu. Zároveň bychom neměli příliš rychle něco vyslovovat. Spíše bychom měli čekat na Boží iniciativu a vjem v našem duchu. Prosím, pamatujte, že každý, kdo rychle otvírá svá ústa, nezbytně mluví ze sebe a ze své iniciativy. Kdykoli se modlíme, musíme se obracet k našemu duchu. Potom se musíme naučit očekávat na Boží iniciativu. Měli bychom být klidní a dotýkat se vnímání v našem duchu, abychom se modlili v souladu s tímto vnímáním.

V opravdové modlitbě, po které Bůh touží, Bůh vstupuje do nás, mísí se s námi a modlí se skrze nás. Každá opravdová modlitba je dvojitá modlitba; navenek se modlíme my, ale uvnitř se modlí Bůh. Navenek prosíme my, ale uvnitř koná prosbu On. Navenek promlouváme my, ale uvnitř promlouvá Duch Svatý. Pouze tento druh dvojité modlitby je opravdový. (Witness Lee, How to Enjoy God and How to Practice the Enjoyment of God, kapitola 3)