Zpráva o následcích tajfunu Jolanda na Filipínách

Toto jsou aktuální informace o svatých ze skupiny ostrovů Visayas na Filipínách, kteří byli zasaženi tajfunem Jolanda a jejichž domovy byly úplně zničeny nebo částečně poškozeny. Většina svatých žije pod širým nebem nebo ve stanech.

Bogo City, Daan Bantayan, Medellin, San Regemio - 120 rodin

Ostrov Bantayan - 45 rodin

Ostrov Camotes -  100 svatých

Isabel Leyte - 40 rodin

Ormoc City - 7 rodin

Kanagnga Leyte - 41 rodin (oběti na životech: jeden bratr starší a jeho vnuk)

Biliaba Leyte - 3 rodiny

Baybay Leyte - 9 rodin

Podle posledních zpráv bylo 6 rodin evakuováno z Tacloban City do Calbayog City. 

Shromažďovací sály: Téměř všechny shromažďovací sály, které stály v cestě tajfunu, byly zcela zničeny. Většina sálů, které jsou vzdálenější, má částečně poškozené střechy a zdi.

Stále ještě nemáme zprávy z některých oblastí na ostrovech Leyte a Samar, a proto se nejedná o úplný přehled. 

Pokračujte, prosím, v modlitbách:

·                Aby svatí v postižených oblastech, a zvláště tam, kde chybí spojení, byli ochráněni, posíleni a zachováni Pánem.

·                Aby vláda a místní správa (ve všech postižených oblastech středních Filipín, včetně oblasti Visayan a částí západních Filipín v Palawanu) efektivně spolupracovaly (jedná se o pomalý proces odklízení trosek, vyklízení postižené infrastruktury, aby se k nejpostiženějším lidem dostala potravinová pomoc, léky a humanitární služby).

·                Aby co nejdříve byla obnovena dodávka elektřiny a možnosti spojení.

·                Aby spolupracovníci, starší a svatí ve všech postižených oblastech měli rozlišení jednat moudře a rozhodně pod vedením smíšeného ducha.

Pokud se přejete podpořit pomoc filipínským svatým, můžete svůj dar vložit do obálky, na kterou napíšete „Pomoc Filipínám“ a vhodíte do schránky na dary církve v Praze. Dary budou předány LME. Pokud si přejete tak učinit přímo, můžete podle pokynů na stránkách www.lordsmove.org/offerings.html.

72 VZÁCNÝCH SLOV: "TOUŽIT" (13/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

Druhá skupina slov

Slova, která definují, jak přistupujeme k Pánu
TOUŽIT (13/72)

Biblické texty: Ž 42,2; Ž 63,2; Ž 73,25; Ž 84,3; Ž 119,131; Iz 26,8; Iz 26,9; Mt 5,6

Vysvětlivky v Recovery Version: Ž 42,1²; Ž 43,5¹

Písně: 811; 349

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Žalm 42,2-3 Jako laň dychtí po vodních tocích, tak má duše dychtí po tobě, ó Bože! Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu! Kdy předstoupím, abych se ukázal před Boží tváří?

Žalm 63,2 Bože, ty jsi můj Bůh! Usilovně tě hledám, má duše po tobě žízní, mé tělo po tobě touží ve vyprahlé, vyschlé, bezvodé zemi.

Žalm 73,25 Koho jiného měl bych na nebi? S tebou netoužím po ničem na zemi!

Žalm 84,3 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.

Žalm 119,131 Otvírám ústa a jsem plný dychtivosti, jak toužím po tvých příkazech.

Izajáš 26,8 Také na cestě tvých soudů, Hospodine, očekáváme na tebe; po tvém jménu a po tvém připomenutí touží naše duše.

Izajáš 26,9 Toužím po tobě v noci celou svou duší, hledám tě ve svém nitru celým svým duchem. Vždyť když se dějí tvé soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.

Matouš 5,6 Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

Úryvky ze služby...

   

Důvod, proč Bůh obnovuje naše srdce a dává nám při znovuzrození nové srdce, je, že chce, abychom k Němu tíhli, uctívali Jej, toužili po Něm a milovali Jej. Dříve jsme Jej nemilovali a ani jsme Jej milovat nemohli, protože naše srdce bylo staré a tvrdé. Nyní Bůh naše srdce obnovil, změkčil a obrátil, a tak jsme schopni i ochotni Jej milovat. Jelikož se naše srdce díky obnovení stalo novým srdcem, má nyní novou funkci. Touto novou funkcí je, že může tíhnout k Bohu a milovat Boha a Boží věci. Jelikož nám znovuzrození dává nové srdce, vede nás i k nové příchylnosti a lásce, k nové potřebě a touze. Tato nová příchylnost, láska, potřeba i touha směřuje k Bohu a Božím věcem. To je funkce nového srdce; v tom také spočívá záměr, s nímž nám Bůh nové srdce dává (Poznání života, kapitola 4).

Podle Božího Slova a zkušenosti mnoha svatých je tím prvním, co Duch Svatý dělá v člověku (což je stejné dílo, které koná v nitru každého), to, že v něm stvoří toužící srdce. Veškerý duchovní pokrok začíná, když Bůh zahajuje dobré dílo v člověku skrze Ducha Svatého tím, že v nitru vytvoří touhu. Pokaždé, když dojde k nějakému duchovnímu pokroku, zahájil to Duch Svatý. Duch Svatý nám dává pocit nespokojenosti s naším současným stavem; Duch Svatý nám dává pocit, že náš současný stav je špatný a že náš duchovní život je příliš mělký. Prvním dílem Ducha Svatého je, že nám dává pocit nespokojenosti a vytváří v nás touhu po zlepšení. Bratři a sestry, chceme-li dosáhnout nějakého duchovního pokroku, musíme být nejprve nespokojeni s naším současným duchovním stavem a musíme hledat něco lepšího. To je začátek duchovního pokroku. Jinak řečeno, veškeré selhání a úpadek je výsledkem vlastní samolibosti. Začátkem selhání je samolibost. Pocity nespokojenosti se sebou samými ukazují, že Duch Svatý začal své dílo v nás a že nastal čas, abychom se posunuli kupředu. Kdykoli si nejsme vědomi vlastní chudoby a nedostatku, dostáváme se do mrtvého bodu. Úpadek vychází ze samolibosti, zatímco pokrok vychází z hladu (Collected Works of Watchman Nee, The (Set 2) Vol. 37: General Messages (1), Chapter 23).

Taková vnitřní touha je počátkem veškerého růstu. Duchovní povznesení nelze oddělit od hledání vycházejícího z hladu a žízně. Jestliže Duch Svatý do věřícího nevložil opravdovou nespokojenost s obecným charakterem jeho vztahu k Bohu a touhu nalézt osobní náklonnost, pak se nedá očekávat žádný intimní zážitek s Pánem. Základem všech budoucích zážitků je neodbytná touha. Nehladovíme-li, nežízníme-li, pak jsme sice schopni zpívat poetickou píseň, nebude to však Píseň písní (Píseň písní, kapitola 1).

Je velmi pozoruhodné, že Druhá kniha Žalmů začíná žalmistovým dychtěním po Bohu. Dychtění po Bohu se liší od formálního, náboženského uctívání Boha. Bůh je naše živá voda, kterou pijeme. Potřebujeme snad před vodou pokleknout a uctívat ji? Potřebujeme po této vodě dychtit a potom ji pít. Ve verši 2 je použito slovo dychtit. Ve verši 3 je použito slovo žíznit. Má duše dychtí po Bohu a má duše žízní po Bohu. Tyto výroky se mi líbí. Potřebujeme s Pánem trávit chvíle, kdy po Něm dychtíme a kdy po Něm žízníme. (Life-Study of Psalms, Chapter 19).

72 VZÁCNÝCH SLOV: "PAMÁTNÝ" (12/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

První skupina slov

Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem
PAMÁTNÝ (12/72)

Biblické texty: Ex 12,14; 13,9; 16,32-33; Joz 4,7; srv. Nu 16,40

Vysvětlivky: Ex 13,91; 16,321

Písně: 232, 214

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Exodus 12,14 Tento den se pro vás stane dnem památným a budete ho slavit jako Hospodinův svátek; po všechny své generace ho budete slavit jako věčné ustanovení.
Exodus 13,9 A budeš to mít za znamení na ruce a za připomínku mezi očima, aby Hospodinův zákon byl ve tvých ústech, protože silnou rukou tě Hospodin vyvedl z Egypta.
Exodus 16,32 Mojžíš řekl: Toto je věc, kterou přikázal Hospodin: Naplňte tím ómer, aby to bylo uchováno pro vaše generace, aby viděly chléb, kterým jsem vás krmil v pustině, když jsem vás vyvedl z egyptské země.
Exodus 16,33 Mojžíš pak řekl Áronovi: Vezmi jeden džbán, dej tam plný ómer many a ulož ho před Hospodinem, aby to bylo uchováno pro vaše generace.
Jozue 4,7 Tehdy jim povíte, jak ustoupily vody Jordánu před truhlou Hospodinovy smlouvy, když procházela Jordánem. Jordánské vody ustoupily a tyto kameny zůstanou na památku pro syny Izraele až na věky.

Úryvky ze služby...

   
 Jestliže vás Bůh vede cestou, kterou znáte, nebudete z toho mít takový užitek, jako kdyby vás vedl cestou, kterou neznáte. Ta vás nutí, abyste s Ním vedli stovky a tisíce rozhovorů, což má za výsledek putování, které je věčnou památkou mezi vámi a Bohem. (Collected Works of Watchman Nee, The (Set 1) Vol. 07: The Christian (5), Chapter 23, Section 1)

  Dnes jsme Božím stánkem. Jako stánek máme schránu, Krista, v našem duchu. Opakovaně jsme upozorňovali, že zlatý džbán je ve schráně a že mana je ve zlatém džbánu. Jak subjektivní je Kristus jako skrytá mana! On je mana, kterou jsme snědli a vychutnali. Tato mana bude zachována jako připomínka na věčnost. To, co jste vychutnali z Krista, bude zachováno v božské přirozenosti na věčnost. Věřím, že až vstoupíme do věčnosti, bude nám to jasnější.

   Obrázek uchování many ve zlatém džbánu se týká našeho zakoušení Krista. Jelikož mnozí křesťané nechápou význam tohoto obrazu, uvědomují si pouze to, že mana je dobrá k jídlu. Nemají ponětí o tom, že mana, kterou vychutnáváme, má být uchována v našem nitru v božské přirozenosti. Děkujeme Pánu za obraz na konci Exodu 16. Tento obraz vykresluje zakoušení Krista jako many. Jestliže jíme Krista jako manu, mana, kterou jíme, bude uchována v božské přirozenosti v našem nitru. Tato skrytá mana je připomínkou Krista jako zaopatření Božího lidu pro budování Božího příbytku. Taková připomínka bude památkou na věčnost. Všechno ostatní se může změnit, ale naše zakoušení Krista zůstane na věčnost. To, co vychutnáváme z Krista dnes, se stane památkou v budoucnu. Cokoli jíme z Krista, bude zachováno v božské přirozenosti jako věčná památka. (Life-Study of Exodus, Chapter 39, Section 3)

   Skutečnost, že Kristus, kterého jíme, je Kristus, kterého uchováváme, ukazuje, že cokoli jíme z Krista, se stane památkou v budoucích generacích. Kristus, kterého vychutnáváme, bude věčnou památkou, protože Kristus, kterého zakoušíme a vychutnáváme, se stává naší vnitřní konstitucí. Kristus se vlastně pro Boží lid stává přetvářejícím prvkem, tím prvkem, který způsobuje, že jsou přetvářeni. Nic z toho, čím jsme, co máme nebo co dokážeme, není hodno památky. Pouze Kristus, který se stal naší konstitucí, je hoden být věčnou památkou. To, co si budeme připomínat na věčnosti, nebude nic jiného než Kristus. Generaci za generací bude Kristus naší památkou. (Life-Study of Exodus, Chapter 38, Section 2)

   Mám obavy, že mnozí křesťané budou mít jen velmi málo toho, co si připomínat, až budou v Novém Jeruzalémě. Ale pokud žijeme s Kristem jako naší náhradou, máme nový začátek života a vypořádáváme se s veškerým odhaleným hříchem, budeme mít na co vzpomínat na věčnosti. Každý den, kdy takto žijeme, je dnem hodným památky. Je možné, aby každý den našeho křesťanského života byl památný. Kéž nás Pán zachrání, abychom nemuseli činit pokání z promarněných dní, v nichž není žádný nový začátek života a žádné důkladné vypořádání se s kvasem. Poté, co jsme byli spaseni skrze Krista jako našeho velikonočního beránka, potřebujeme Ho vzít jako naši náhradu pro začátek nového, bezhříšného života. Pak budeme mít mnoho památných dní.

   Na tomto novém začátku života nesmí být žádný kvas. Uvedli jsme, že kvas v Bibli představuje hříšnost či porušenost. Potřebujeme se vypořádat s veškerým hříchem, který je odhalen. Nesmíme tolerovat žádný hřích poté, co je odhalen. Jíst nekvašený chléb tímto způsobem znamená mít skutečnou památku před Pánem, opravdovou připomínku. Ti, kdo jsou posvěceni tím, že mají Krista jako svou náhradu, a kteří mají nový začátek života bez hříchu, budou mít každodenní život, který je hoden být památkou. Máme-li správný prožitek Božího spasení, budeme mít úžasnou duchovní historii. Po našem Hodu beránka budeme posvěceni Pánu tím, že vezmeme Krista jako naši náhradu, aby žil v nás. Tehdy budeme mít nový začátek života a veškerý odhalený hřích bude vyřešen. Takový život bude památkou, připomínkou. Každý den, kdy žijeme tímto druhem života, bude dnem památným. Každý den v našem křesťanském životě by měl být takovým památným dnem. Každý den, který není památný, je dnem porážky. (Life-Study of Exodus, Chapter 27, Section 3)

72 VZÁCNÝCH SLOV: "STÁLÝ" (11/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

První skupina slov

Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem

STÁLÝ (11/72)

Biblické texty: 1Te 5,16-18; J 15,4.9; 8,31; 1J 2,27-28; 4,13; Da 6,10; srv. Fp 1,19; 2,12; 1J 1,7

Vysvětlivky v Recovery Version: Fp 2,124; 1Te 5,171; 1J 1,73; 2,61.278; 4,132

Písně: 743, 812, 971, 1203, 1247

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Ž 16,8 Stále si stavím Hospodina před sebe. Když je mi po pravici, nepadnu.

Ž 34,2 V každém čase budu dobrořečit Hospodinu. V mých ústech bude ustavičně jeho chvála.

Fp 1,19 Neboť vím, že se mi to obrátí k záchraně skrze vaši prosbu a přívod Ducha Ježíše Krista.

1Te 5,16-18 Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Ve všem vzdávejte díky, neboť toto je pro vás Boží vůle v Kristu Ježíši.

Úryvky ze služby...

  Byli jsme usmířeni s Bohem skrze Kristovu smrt a nyní jsme zachraňováni v Jeho životě. Tato záchrana není naše věčná spása, ale naše každodenní záchrana v každou chvíli… To znamená, že nejsme-li ve své zkušenosti v Bohu, nemůžeme být zachráněni v Kristově životě. Musíme udržovat přímé, okamžité sjednocení s Bohem. Abychom byli zachraňováni v každé minutě, musíme být v Bohu, v přímém, neustálém a okamžitém sjednocení s Bohem (Witness Lee, The Experience and Growth in Life, kapitola 16, oddíl 1).

  Podle mého uvažování je dýchaní, pití, jedení a růst „kořenovým vlášením“ našeho křesťanského života, jež nás udržuje v neustálém rozdílení. Trojjediný Bůh prošel všemi procesy, aby se stal oživujícím Duchem. Nyní se potřebujeme těšit z neustálého rozdílení této Osoby do naší bytosti. Proto potřebujeme kořenové vlášení. Strom roste díky svému kořenovému vlášení. Jelikož jsme byli znovuzrozeni, máme život a přirozenost trojjediného Boha. Ale máme-li přežít a žít, musíme neustále dýchat. Každý dech je jedním kořenovým vláskem. Také potřebujeme pít a jíst Pána. Dýchání, jedení, pití a růst v Pánu je kořenovým vlášením. (Witness Lee, Messages to the Trainees in Fall 1990, kapitola 5, oddíl 4).

  Božské rozdílení má mnoho aspektů. Jedení, pití a dýchání – to vše je rozdílením. Zapečetění Duchem Svatým (Ef 1,13) je také rozdílením. Pomazání (1J 2,20.27) je jedním z aspektů božského rozdílení. Každý den bychom měli být pod pomazáním. To, jak dobrý Samařan nalil olej a víno na rány zraněného člověka v Lukášovi 10, bylo rozdílením v předobrazu. Dokonce i štědrý přívod Ducha Ježíše Krista (Fp 1,19) je štědrým rozdílením. Měli bychom ustavičně zakoušet všechny tyto aspekty rozdílení. Po celý den bychom měli zakoušet pomazání, zapečetění, pohyb, působení, uspokojování, uhašování žízně a zavlažování z rozdílení božské Trojice. To je růst kořenového vlášení. Mnozí z nás mají nedostatek „rozdílení kořenového vlásku“. Staráme se jen o velké kořeny. Avšak čím více má strom kořenového vlášení, tím je strom silnější. (Witness Lee, Messages to the Trainees in Fall 1990, kapitola 10, oddíl 3).

  Když čteme Bibli tímto způsobem, rovněž potřebujeme věnovat pozornost udržování neustálého kontaktu s Pánem a nenechat se rozptylovat vnějšími literami. Neměli bychom věnovat pozornost pouze čtení a přitom zapomínat na kontakt s Pánem. Není snadné udržovat společenství s Pánem, když tímto způsobem čteme Bibli deset až dvacet minut. Někteří lidé dokážou kontaktovat Pána bez čtení Bible, ale jakmile začnou číst Bibli, jejich kontakt s Pánem je přerušen. Číst Slovo a stále být schopen udržovat kontakt s Pánem je tudíž duchovní dovednost, která vyžaduje cvik. Potřebujeme procvičovat čtení, zatímco kontaktujeme Pána, a kontaktování Pána, zatímco čteme, aby náš kontakt s Pánem nebyl narušen naším čtením. Při čtení potřebujeme udržovat a zůstávat ve společenství s Pánem. Čteme-li tímto způsobem dvacet minut Bibli, budeme mít dvacet minut kontakt a společenství s Pánem. To bude velmi užitečné. (Witness Lee, Lessons for New Believers, lekce 24, str. 341-342)

    Jak jsme viděli, vedením Ducha je jednoduše sám Duch, který je tak praktický a tak přítomný. Proto musíme neustále, než něco řekneme, než něco uděláme, než někam půjdeme, dokonce než něco pomyslíme, nejprve vzhlížet k Duchu, který přebývá v nás. Možná se ptáte, jak u vás může dojít k obratu, abyste to dělali. Odpověď je jednoduchá: musíte si vypěstovat návyk. Neříkejte nic, dokud nepohlédnete na Ducha, který přebývá ve vás. Nedělejte nic, dokud nepohlédnete na Ducha, který přebývá ve vás. Nikam nechoďte, dokud nepohlédnete na Ducha, který přebývá ve vás. Dokonce na nic nemyslete, dokud nepohlédnete na Ducha, který přebývá ve vás. Pravděpodobně jste již prošli krizí, takže už nežijete vy, ale žije ve vás On. Už to nejste vy, kdo je vaším životem, vaší přirozeností, vaším vším. Ale nyní je vaším životem, vaší přirozeností a vaším vším Duch, který přebývá ve vás.

   My všichni milujeme Pána, ale rád bych vám řekl, že nejlepší láska, kterou můžeme dát Pánu, spočívá v tom, že neuděláme nic, dokud se nepodíváme na Něho. Neříkám podívat se k Němu. K Němu může znamenat, že je daleko od vás, v nebesích. Mám na mysli podívat se na Něho, uvědomovat si, že není pouze s vámi, ale i ve vás. Potřebujete takový důvěrný kontakt, dokonce takový okamžitý a neustálý kontakt s Pánem. Musíte se naučit vypěstovat takový návyk. Budeme-li všichni žít tímto způsobem, jakou revoluci to způsobí v našem každodenním životě! Prosím, přijměte toto slovo jednoduše. (Witness Lee, Perfecting Training, kapitola 50, str. 539-540)

72 VZÁCNÝCH SLOV: "ČERSTVÝ" (10/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

První skupina slov

Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem

ČERSTVÝ (10/72)

Biblické texty: Lv 2,14; Nu 18,12; Pís 4,11; Ž 92,10; Mt 9,17; Mk 14,25; 2K 5,17

Vysvětlivky v Recovery Version: Lv 2,141; Lv 19,61; Zj 22,22

Písně: 211, 365, 708, 743

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Leviticus 2,14 Přineseš-li Hospodinu přídavnou oběť z prvotin, přineseš jako přídavnou oběť ze svých prvotin klasy pražené na ohni a drcené zrní z čerstvého obilí.

Píseň písní 4,11 Tvé rty, nevěsto, [čerstvým] medem kanou, mléko a med máš pod jazykem, roucho tvé vůní Libanonu voní.

Žalm 92,11 Vyvýšil jsi můj roh jako roh divokého tura, natřel jsem se čerstvým olejem.

Matouš9,17 Ani se nedává mladé víno do starých měchů, jinak se ty měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy se zničí. Mladé víno se dává do nových měchů, a obojí zůstane zachováno.

2. Korintským 4,16 Proto neochabujeme; i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní se však den ze dne obnovuje.

2. Korintským 5,17 Proto je-li kdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, je tu všechno nové.

Úryvky ze služby...

  Co znamená být čerstvý? Být čerstvý znamená být energický a živý. Když se setkáte se svatým, který má vzhled staroby, víte, že nežil v Duchu. Ten, kdo žije v Duchu, je denně obnovován a nikdy nestárne. Jeden svatý svědčil o tom, jak se v roce 1933 setkal se starším křesťanským bratrem v Evropě. Když však měl s tímto bratrem společenství, těšil se z jeho duchovní čerstvosti. Co se týče jeho fyzického těla, onen starší křesťanský bratr již nebyl schopen dobře slyšet a mluvit, ale když k němu lidé přišli, mohli vnímat jeho vnitřní čerstvost. Tento starší muž pevně chytil onoho svatého za ruku a řekl: „Bratře, dodnes nemohu žít bez Něho a On nemůže žít beze mne.“ Kdo je „On“? „On“ je Pán. Jak líbezný výrok: „Nemohu žít bez Něho a On nemůže žít beze mne.“ Tyto dvě věty jsou tak svěží! Onen bratr nepotřeboval tisíce slov. Naopak, pouhými dvěma větami byl schopen způsobit, že se druzí dotkli Boha. To dokazuje, že byl v nitru živý a čerstvý a že měl Boží přítomnost. (Witness Lee: Spiritual Reality, kapitola 8, oddíl 4)

   Pán chce, abychom byli čerství; chce, abychom byli čerství každý den. Možná jsme včera byli žlutí, ale dnes můžeme být znovu zelení. Možná jsme byli žlutí ještě dnes ráno, ale odpoledne můžeme být zelení. Pán je svěží tekoucí voda; není to tak, že by tekl pět minut a potom přestal. Pán plyne neustále, denně, měsíčně a ročně. Není minuta, kdy by měl nedostatek. Pán je vždy čerstvý a neustále nás občerstvuje. To je život, k němuž nás Pán vede. Je v něm moc, radost, pokoj a svatost. Pouze tímto způsobem života můžeme vyjadřovat Pánův život. Po vítězství v Jerichu na nás čeká ještě vítězství u Aje. Po velkých vítězstvích na nás čekají ještě malá, každodenní vítězství. To bychom měli denně zakoušet před Pánem.

   Bible říká, že Saul od ramen vzhůru převyšoval všechen lid (1S 10,23). Přesto Bůh jeho kralováním nebyl potěšen. Nakonec si ho Bůh nevybral. Namísto toho si vybral za krále Davida. Bible neprozrazuje Davidovu výšku; pouze říká, že byl ryšavý a hezkého vzhledu (16,12). To naznačuje svěžest, podobně jako svěží tvář miminka nevykazuje žádné vrásky; je zde svěžest a vitalita. Bůh chce, aby náš život byl čerstvý. Žalm 1 říká, že blahoslavený je muž, který je jako strom zasazený u přívodů vody, který ve svůj čas přináší ovoce a listí mu neopadává (v. 3). Máme listí, jímž je naše vnější chování. V našem chování a ctnostech můžeme být trpěliví, mírní, pokorní a dokonalí. Ale otázka zní, zda je toto chování zelené či vadne a žloutne. Je čerstvé nebo staré? Listí označuje naše chování. Nejsme-li pod čerstvým působením Ducha Svatého, budeme dělat jen to samé, co jsme dělali v minulosti. Výsledek jistě nebude zelený a čerstvý, ale suchý a starý. Někdo mohl včera vstát z postele v pět hodin ráno. Totéž může udělat i dnes. Ale včera vnímal velikou blízkost Boží přítomnosti, zatímco dnes se Boha vůbec nedotýká. Navenek dělá to samé, ale niterný pocit je pryč. Vnitřní čerstvost je pryč, protože listí uschlo jako ty věci v Noemově arše, které patřily do starého stvoření. Takoví lidé nejsou jako čerstvý olivový lístek, který se objevil poté, co potopa ustoupila. (Watchman Nee: Collected Works of Watchman Nee, The (Set 2) Vol. 42: Conferences, Messages, and Fellowship (2), kapitola 2, oddíl 4)

   Člověk, který žije před Pánem,… by měl každý den zářit a být čerstvý. Kdykoli přichází k Pánu, přijímá světlo. Není to světlo, které uviděl včera, ale nové světlo, které vidí dnes. Jeho vnitřní bytost je vždy jasná a má jistotu ohledně směřování jeho služby a pohybu Ducha Svatého. Takový člověk nejen zná směr, jímž se pohybuje církev, ale také zná Boží záměr pro církev na zemi. Jeho vnitřní cítění je vždy čerstvé a bystré. Takový člověk se vždy učí něco nového a každý den přijímá nové osvícení. Když s ním přijdou lidé do styku, ačkoli se navenek nemusí zdát velmi vřelý, jeho vnitřní bytost je měkká a čerstvá, čirá jako křišťál a průzračná. Někteří lidé, kteří jsou spaseni, dokonce i poté, co dostali milost od Pána, jednají hrubě; jejich problém spočívá v tom, že jejich srdce není pro Pána dostatečně ryzí. Jsou vnitřně příliš komplikovaní, a tak, když se dostaví nějaký pocit, nejsou ochotni jej přijmout. My všichni máme vnitřní cítění, ale často nejsme ochotni přijmout lámání, které s tímto cítěním přichází. Tato neochota je odmítáním světla. (Witness Lee: The Pure in Heart, Chapter 2, Section 2)

72 VZÁCNÝCH SLOV: "ČISTÝ" (9/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

První skupina slov

Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem

ČISTÝ(9/72)

Biblické texty: Mt 5,8; 2K 11,2-3

Vysvětlivky v Recovery Version: Sk 2,464; 2K 11,32; Mt 5,81-2

Písně: 350, 381, 444, 600

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Matouš 5,8 Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha.

Žalm 24,3-4a  Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? Kdo stane na jeho svatém místě? Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce.

2 Korintským 11,2-3 Neboť na vás žárlím Boží žárlivostí; zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás jako čistou pannu představil Kristu. Ale bojím se, aby snad tak, jako had svou vychytralostí svedl Evu, nebyla porušena i vaše mysl a neodvrátila se od upřímné a čisté oddanosti Kristu.

2 Timoteovi 2,22 Utíkej před mladickými žádostmi, usiluj o spravedlnost, víru, lásku, pokoj s těmi, kdo vzývají Pána z čistého srdce.

Úryvky ze služby...

    V 2. listu Korintským 11,3 Pavel řekl: „Ale bojím se, aby snad tak, jako had svou vychytralostí svedl Evu, nebyla porušena i vaše mysl a neodvrátila se od upřímné a čisté oddanosti Kristu.“ Jako panna musíme být čistí a upřímní či prostí. Upřímnost v tomto verši může být také přeložena jako prostota, čímž se myslí oddanost nerozděleného srdce, nerozdělená věrnost Kristu. Vy sami jako panna musíte být čistí. Pro svého manžela musíte být prostí. Rozvody jsou výsledkem složitostí. Kdyby se manželky vůči svým mužům zachovaly v prostotě, nedošlo by k žádnému rozvodu. Jakmile se žena provdá, měla by být velmi prostá vůči svému manželovi. Ale mnoho manželek je svedeno a odvedeno od prostoty k složitosti (An Autobiography of a Person in the Spirit, kapitola 7).

      Máme-li následovat Pána, chodit v duchu, žít ve velesvatyni, potřebujeme být velmi prostí. Někteří lidé za mnou přišli a radili mi, abych neučil druhé tak jednoduše. Radili mi, abych otvíral lidem oči, aby mohli uvidět tolik různých druhů učení. Když Adam a Eva pojedli ze stromu poznání dobrého a zlého, Bible nám říká, že „oběma se otevřely oči“ (Gn 3,7). Had dokonce Evě řekl: „Neboť Bůh ví, že v den, kdy z něho budete jíst, se vaše oči otevřou a budete jako Bůh, budete znát dobré a zlé“ (Gn 3,5). Eviny oči se skutečně otevřely, což nám ukazuje, že je lepší mít oči zavřené v prostotě, která je vůči Kristu. Měli bychom mít postoj, že nevíme nic kromě prostoty ohledně Krista, který je naším Spasitelem, naším Pánem, naším životem, naším Manželem a naším vším, ohledně církve jako jedinečného vyjádření Krista a ohledně praxe církevního života na jedinečné půdě jednoty. Je to tak prosté (An Autobiography of a Person in the Spirit, kapitola 7).

      

    Pavel řekl, že si počínal v prostotě a upřímnosti Boží. Prostota může rovněž znamenat jednoduchost. Bůh je prostý a Bůh je upřímný. Čím více jsme v padlém těle a v duši, tím jsme složitější. Tehdy nemáme prostotu, ale složitost. Duševní člověk je velmi složitý. Ale čím více jsme ve velesvatyni, v duchu, tím prostšími se stáváme. Čím více jsme v duchu, tím jsme prostší a upřímnější. Jsme upřímní v motivech, upřímní v cílech a upřímní ve všech našich tužbách. V 2. Korintským 1,12 jsou Boží prostota, Boží milost a Boží upřímnost. Pokud jsme byli opracováni křížem, takže nás kříž přivedl na konec, budeme pokojnými lidmi, kteří vychutnávají a zakoušejí Boží milost, která se o vše stará za nás. Budeme tak prostí a tak upřímní v našich motivech, v našich cílech. Budeme vychutnávat Boží milost a budeme mít prostotu a upřímnost Boží (Life-study of 2 Corinthians, kapitola 2).

72 VZÁCNÝCH SLOV: "OPRAVDOVÝ" (8/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

První skupina slov

Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem
OPRAVDOVÝ (8/72)

Biblické texty: Joz 24,14; J 4,23-24; 2K 1,12; 8,8; 11,10; srv. Joz 14,7

Vysvětlivky v Recovery Version: Mt 8,181; J 4,245; 2K 1,123; 2J 13

Písně: 784, 761, 11

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Jozue 24,14 Nuže, bojte se Hospodina a služte mu bezúhonně [upřímně] a věrně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši otcové za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu.

1 Samuelova 12,24 Jen se bojte Hospodina a služte mu věrně celým svým srdcem. Vždyť se podívejte, co velkého s vámi učinil.

Jan 4,23-24 Přichází chvíle, a už je tu, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce v duchu a v pravdě. Takové totiž Otec hledá, aby ho uctívali. Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě.

Úryvky ze služby...

Opravdová modlitba je výsledkem touhy, která vychází ze srdce. Je to něco, co proudí z naší vnitřní bytosti. Opravdová modlitba není složena z lehkomyslných nebo krásných slov. Pouze opravdová slova, která plynou z nejhlubší části srdce, mohou být považována za opravdovou modlitbu. Cílem naší modlitby by měla být spíše odpověď od Boha, než zalíbit se bratrům a sestrám. (Watchman Nee, Collected Works of Watchman Nee, Vol. 48: Messages for Building Up New Believers (1), kapitola 14)

Jelikož modlitba je vyjádřením sjednocení Boha a člověka, žádná opravdová modlitba nemůže být vyslovena bez Boží iniciativy. Není-li modlitba iniciována Bohem, nejedná se o opravdovou modlitbu. Všichni, kdo skutečně znají význam modlitby, vědí, že modlitba není pouze záležitost toho, že se Bůh mísí s člověkem, ale i toho, že Bůh něco iniciuje v člověku. Když se tedy modlíme, musíme se naučit, jak se uklidnit a nenásledovat vlastní myšlenky, namísto toho bychom měli obrátit mysl k našemu duchu a následovat vnímání v našem duchu. V opravdové modlitbě má člověk ve svém duchu určité vnímání, dokonce ještě než se modlí. Toto vnímání v duchu je iniciováno Božím Duchem v našem duchu. Když se Duch Boží mísí s naším duchem, tak v našem duchu iniciuje či navrhuje něco, co nutně nemusí být ve formě srozumitelných slov. Často je to pouze určitý vjem nebo pocit v našem duchu.

Proto, když se modlíme, musíme se nejen obracet k našemu duchu, ale rovněž musíme čekat na Boží iniciativu. Měli bychom být klidní a obracet se k našemu duchu. Zároveň bychom neměli příliš rychle něco vyslovovat. Spíše bychom měli čekat na Boží iniciativu a vjem v našem duchu. Prosím, pamatujte, že každý, kdo rychle otvírá svá ústa, nezbytně mluví ze sebe a ze své iniciativy. Kdykoli se modlíme, musíme se obracet k našemu duchu. Potom se musíme naučit očekávat na Boží iniciativu. Měli bychom být klidní a dotýkat se vnímání v našem duchu, abychom se modlili v souladu s tímto vnímáním.

V opravdové modlitbě, po které Bůh touží, Bůh vstupuje do nás, mísí se s námi a modlí se skrze nás. Každá opravdová modlitba je dvojitá modlitba; navenek se modlíme my, ale uvnitř se modlí Bůh. Navenek prosíme my, ale uvnitř koná prosbu On. Navenek promlouváme my, ale uvnitř promlouvá Duch Svatý. Pouze tento druh dvojité modlitby je opravdový. (Witness Lee, How to Enjoy God and How to Practice the Enjoyment of God, kapitola 3)

72 VZÁCNÝCH SLOV: "SILNÝ" (7/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

První skupina slov

Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem
SILNÝ (7/72)

Biblické texty: Neh 8,10; Ž 119,28; Iz 12,2; 40,29; 2K 11,2; 2Tm 1,7; Ef 1,19; 3,16-18

Vysvětlivky v Recovery Version: Iz 40,311; Nu 18,101; Ef3,165-6

Písně: 285, 677, 725, 738, 782

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Nehemjáš 8,10b Netrapte se, protože radost z Hospodina bude vaší silou.

Nehemjáš 8,12 A tak šli všichni jíst a pít a dělit se s ostatními. Nesmírně se radovali, protože porozuměli slovům, která slyšeli číst.

Žalm 119,28 Má duše se rozplývá žalem; pozdvihni (posilni) mě podle svého slova.

1 Janův 2,14 Napsal jsem vám, dítky, že jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého.

Izajáš 12,2 Hle, Bůh je má záchrana, budu mu důvěřovat a nebudu se strachovat, vždyť Hospodin je mou silou i mocí - stal se mou záchranou.

Izajáš 40,31 Ti, kdo očekávají na Hospodina, nabývají nové síly, vznášejí se na křídlech jako orli; běží, a neunaví se, chodí, a neochabnou.

Efeským 3,16 Aby vás podle bohatství své slávy posílil mocí skrze svého Ducha na vnitřním člověku, aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích a abyste byli zakořeněni a založeni v lásce, a tak abyste byli se všemi svatými schopni (plni síly) pochopit, jaká to šíře a délka a výše a hloubka.

Úryvky ze služby...

Svatí jsou silní, protože v nich zůstává slovo Boží (1J 2,14b). Když má člověk prázdný žaludek a je hladový, jistě bude slabý; není možné, aby byl silný. Ale pokud jí, navrátí se mu síla a bude silný. Máte-li být dnes silní, potřebujete být nakrmeni slovem Božím. Bez Božího slova není možné, aby člověk byl silný. (Witness Lee, Messages Given to the Working Saints, kapitola 6)

List Efeským 3,16 také říká, že jsme posilováni na vnitřním člověku. Vnitřní člověk je náš znovuzrozený duch, jehož životem je Boží život. Je to náš duch, který byl znovuzrozen Duchem Božím (J 3,6), v němž přebývá Duch Boží (Ř 8,11.16) a který je smíšen s Duchem Božím (1K 6,17). Máme-li zakoušet Krista až do vší plnosti Boží, potřebujeme být posíleni na vnitřním člověku. To ukazuje, že se potřebujeme dostat do našeho ducha, kde můžeme být posíleni skrze Ducha Svatého. Je velmi obtížné setrvat v duchu. My všichni jsme zvyklí vycházet z ducha, nechodit do ducha a nezůstávat tam. Ze zkušenosti mohu dosvědčit, že nemám sklon zůstávat v duchu. Jelikož je pro mě tak snadné dostat se z ducha, stále se učím zůstávat v duchu. Kdykoli zůstaneme v duchu, jsme posíleni; ale kdykoli vyjdeme z ducha, jsme oslabeni. Všimli jste si někdy, jak snadno vaše mysl bloudí při modlitbě? Když se nemodlíte, možná o některých věcech nepřemýšlíte. Ale jakmile se začnete modlit, možná zničehonic zjistíte, že se vaše mysl zabývá jednou věcí a pak druhou. Možná si dokonce v mysli uděláte výlet do jiné části světa. To je důvod, proč potřebujeme být posíleni na našem vnitřním člověku. Čím více jsme posilováni, tím více jsou části naší vnitřní bytosti přiváděny zpět do ducha, do našeho vnitřního člověka. (Witness Lee, Life-study of Ephesians, kapitola 32)

Církevní život je tvořen těmi, kteří následují vzor apoštola Pavla. My všichni potřebujeme následovat Pavla v přijímání zjevení v našem duchu a v posilování na našem vnitřním člověku. Když Pavel klekal na kolena před Otcem, byl natolik silný ve svém vnitřním člověku, že jím nic nemohlo otřást nebo ho rozrušit. Jelikož celá jeho bytost byla v jeho duchu, nic vnějšího ho nemohlo trápit. I my potřebujeme být posíleni do té míry, že nás nic nebude moci odvést od našeho vnitřního člověka. Kromě toho potřebujeme, aby si Kristus učinil domov v našich srdcích, aby nás mohl cele obsadit a přivlastnit.

Když jsme byli spaseni, Kristus vstoupil do našeho ducha. Nyní Mu musíme dát příležitost, aby se rozšířil do všech částí naší vnitřní bytosti. Zatímco jsme posilováni na vnitřním člověku, jsou otevřené dveře, aby se Kristus šířil v našem nitru, aby se rozšířil z našeho ducha do každé části naší mysli, citů a vůle. Čím více se Kristus rozšiřuje v nás, tím více se usazuje v nás a činí si svůj domov v nás. To znamená, že zabírá každou část naší vnitřní bytosti, vlastní všechny části a prosycuje je sám sebou. Výsledkem je, že nejen přijímáme zjevení, ale také jsme naplněni Kristem. Ať už pak půjdeme kamkoli, budeme apoštoly, poslanými, a proroky, těmi, kteří mluví za Krista. (Witness Lee, Life-study of Ephesians, kapitola 32) 

72 VZÁCNÝCH SLOV: "HLUBOKÝ" (6/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

První skupina slov

Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem

HLUBOKÝ (6/72)

Biblické texty: Ž 42,8; 92,5; Da 2,22; L 6,47-48; 1K 2,10; Ko 2,7; Ř 11,33

Vysvětlivky: Mt 13,51; 1K 2,93; 2,101-3; He 9,43

Písně: 394, 671, 1163, 1240

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Žalm 42,8 Hlubina volá na hlubinu za zvuku tvých přívalů, převalily se přese mě všechny tvé příboje…

Daniel 2,22 On zjevuje hlubiny a věci ukryté. Ví, co je v temnotě; s ním však přebývá světlo.

Lukáš 6,47 Každý, kdo ke mně přichází a slyší má slova a činí je - ukáži vám, komu je podobný.

v. 48  Je podoben člověku stavějícímu dům, který kopal do hloubky a položil základy na skále. Nastala povodeň, na ten dům se přivalila řeka, ale nemohla jím otřást, protože byl dobře postaven.

1 Korintským 2,9-10 Ale jak je napsáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘ Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny.

Úryvky ze služby...

Co je kořen?... Je-li veškerý váš duchovní život odhalen, nemáte žádné kořeny. Jsou všechny vaše ctnosti před Bohem zjevné před lidmi nebo máte něco, o čem lidé nevědí? Jsou-li všechny vaše zážitky zjevené, potom je váš veškerý růst směrem vzhůru; nemáte žádný růst směrem dolů. Je-li tomu tak, potom jste člověkem, který má pouze listí bez kořenů a nacházíte se na mělké půdě… Křesťan, který předvádí všechny své ctnosti před lidmi a který nemá nic v hlubině své bytosti, nemá žádné kořeny; nebude schopen obstát v den zkoušky a pokušení… Kéž Bůh pracuje v nás, abychom mohli zakořenit. (Watchman Nee, Collected Works of Watchman Nee, Set 2, Vol. 37: General Messages, kapitola 8)

Jediný způsob, jak hluboce zakořenit v Kristu jako půdě, je kontaktovat Ho jako půdu a denně vstřebávat vodu ve Slovu. Čím více kontaktujeme půdu a vstřebáváme vodu, tím více porosteme. Nejprve rosteme směrem dolů, potom nahoru. Poté, co nějakou dobu rosteme směrem dolů, automaticky přestaneme chodit ve věcech, které nejsou Kristus. Namísto toho budeme žít, chodit, jednat a mít své bytí v Kristu, neboť jsme byli zakořeněni v Kristu. (Witness Lee, Life-study of Colossians, kapitola 46)

Musíme dovolit, aby se Slovo jemně dostalo do větší hloubky v nás, a musíme také dovolit, aby se naše bytost ponořila hlouběji do Slova, rovněž jemně. Když souhlasíme se Slovem a Slovo přichází do našeho ducha, budeme mít ve své zkušenosti kořenové vlásky. Tyto kořenové vlásky pak vstřebají zaopatření života. Naše zkušenost dosvědčuje, že když jdeme hlouběji do Slova a Slovo vstupuje hlouběji do nás, do našeho ducha, máme jemnější kontakt se Slovem a přijímáme život. (Witness Lee, Life-study of Exodus, kapitola 59)

Jestliže Bůh odstraní naše bariéry a náš vnější člověk je rozložen, náš duch bude otevřený všem lidem. Náš duch bude otevřený, aby přijal ducha všech bratrů; bude se dotýkat ducha všech bratrů a sám se nechá dotknout. Budeme se dotýkat Těla Kristova. Budeme Tělo Kristovo; náš duch bude Tělo Kristovo. Žalm 42,8 říká: „Hlubina volá na hlubinu.“ „Hlubina“ vskutku volá na „hlubinu“. „Hlubina“ v nás volá a touží se dotknout „hlubiny“ v ostatních, a naše „hlubina“ volá a touží se dotknout „hlubiny“ celé církve. To je společenství hlubiny s hlubinou. Je to volání a odezva mezi hlubinami. Je-li náš vnější člověk zlomen a náš vnitřní člověk uvolněn, dotkneme se ducha církve a budeme užitečnější Pánu. (Watchman Nee, The Breaking of the Outer Man and the Release of the Spirit, kapitola 9)