72 VZÁCNÝCH SLOV: "PAMÁTNÝ" (12/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

První skupina slov

Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem
PAMÁTNÝ (12/72)

Biblické texty: Ex 12,14; 13,9; 16,32-33; Joz 4,7; srv. Nu 16,40

Vysvětlivky: Ex 13,91; 16,321

Písně: 232, 214

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Exodus 12,14 Tento den se pro vás stane dnem památným a budete ho slavit jako Hospodinův svátek; po všechny své generace ho budete slavit jako věčné ustanovení.
Exodus 13,9 A budeš to mít za znamení na ruce a za připomínku mezi očima, aby Hospodinův zákon byl ve tvých ústech, protože silnou rukou tě Hospodin vyvedl z Egypta.
Exodus 16,32 Mojžíš řekl: Toto je věc, kterou přikázal Hospodin: Naplňte tím ómer, aby to bylo uchováno pro vaše generace, aby viděly chléb, kterým jsem vás krmil v pustině, když jsem vás vyvedl z egyptské země.
Exodus 16,33 Mojžíš pak řekl Áronovi: Vezmi jeden džbán, dej tam plný ómer many a ulož ho před Hospodinem, aby to bylo uchováno pro vaše generace.
Jozue 4,7 Tehdy jim povíte, jak ustoupily vody Jordánu před truhlou Hospodinovy smlouvy, když procházela Jordánem. Jordánské vody ustoupily a tyto kameny zůstanou na památku pro syny Izraele až na věky.

Úryvky ze služby...

   
 Jestliže vás Bůh vede cestou, kterou znáte, nebudete z toho mít takový užitek, jako kdyby vás vedl cestou, kterou neznáte. Ta vás nutí, abyste s Ním vedli stovky a tisíce rozhovorů, což má za výsledek putování, které je věčnou památkou mezi vámi a Bohem. (Collected Works of Watchman Nee, The (Set 1) Vol. 07: The Christian (5), Chapter 23, Section 1)

  Dnes jsme Božím stánkem. Jako stánek máme schránu, Krista, v našem duchu. Opakovaně jsme upozorňovali, že zlatý džbán je ve schráně a že mana je ve zlatém džbánu. Jak subjektivní je Kristus jako skrytá mana! On je mana, kterou jsme snědli a vychutnali. Tato mana bude zachována jako připomínka na věčnost. To, co jste vychutnali z Krista, bude zachováno v božské přirozenosti na věčnost. Věřím, že až vstoupíme do věčnosti, bude nám to jasnější.

   Obrázek uchování many ve zlatém džbánu se týká našeho zakoušení Krista. Jelikož mnozí křesťané nechápou význam tohoto obrazu, uvědomují si pouze to, že mana je dobrá k jídlu. Nemají ponětí o tom, že mana, kterou vychutnáváme, má být uchována v našem nitru v božské přirozenosti. Děkujeme Pánu za obraz na konci Exodu 16. Tento obraz vykresluje zakoušení Krista jako many. Jestliže jíme Krista jako manu, mana, kterou jíme, bude uchována v božské přirozenosti v našem nitru. Tato skrytá mana je připomínkou Krista jako zaopatření Božího lidu pro budování Božího příbytku. Taková připomínka bude památkou na věčnost. Všechno ostatní se může změnit, ale naše zakoušení Krista zůstane na věčnost. To, co vychutnáváme z Krista dnes, se stane památkou v budoucnu. Cokoli jíme z Krista, bude zachováno v božské přirozenosti jako věčná památka. (Life-Study of Exodus, Chapter 39, Section 3)

   Skutečnost, že Kristus, kterého jíme, je Kristus, kterého uchováváme, ukazuje, že cokoli jíme z Krista, se stane památkou v budoucích generacích. Kristus, kterého vychutnáváme, bude věčnou památkou, protože Kristus, kterého zakoušíme a vychutnáváme, se stává naší vnitřní konstitucí. Kristus se vlastně pro Boží lid stává přetvářejícím prvkem, tím prvkem, který způsobuje, že jsou přetvářeni. Nic z toho, čím jsme, co máme nebo co dokážeme, není hodno památky. Pouze Kristus, který se stal naší konstitucí, je hoden být věčnou památkou. To, co si budeme připomínat na věčnosti, nebude nic jiného než Kristus. Generaci za generací bude Kristus naší památkou. (Life-Study of Exodus, Chapter 38, Section 2)

   Mám obavy, že mnozí křesťané budou mít jen velmi málo toho, co si připomínat, až budou v Novém Jeruzalémě. Ale pokud žijeme s Kristem jako naší náhradou, máme nový začátek života a vypořádáváme se s veškerým odhaleným hříchem, budeme mít na co vzpomínat na věčnosti. Každý den, kdy takto žijeme, je dnem hodným památky. Je možné, aby každý den našeho křesťanského života byl památný. Kéž nás Pán zachrání, abychom nemuseli činit pokání z promarněných dní, v nichž není žádný nový začátek života a žádné důkladné vypořádání se s kvasem. Poté, co jsme byli spaseni skrze Krista jako našeho velikonočního beránka, potřebujeme Ho vzít jako naši náhradu pro začátek nového, bezhříšného života. Pak budeme mít mnoho památných dní.

   Na tomto novém začátku života nesmí být žádný kvas. Uvedli jsme, že kvas v Bibli představuje hříšnost či porušenost. Potřebujeme se vypořádat s veškerým hříchem, který je odhalen. Nesmíme tolerovat žádný hřích poté, co je odhalen. Jíst nekvašený chléb tímto způsobem znamená mít skutečnou památku před Pánem, opravdovou připomínku. Ti, kdo jsou posvěceni tím, že mají Krista jako svou náhradu, a kteří mají nový začátek života bez hříchu, budou mít každodenní život, který je hoden být památkou. Máme-li správný prožitek Božího spasení, budeme mít úžasnou duchovní historii. Po našem Hodu beránka budeme posvěceni Pánu tím, že vezmeme Krista jako naši náhradu, aby žil v nás. Tehdy budeme mít nový začátek života a veškerý odhalený hřích bude vyřešen. Takový život bude památkou, připomínkou. Každý den, kdy žijeme tímto druhem života, bude dnem památným. Každý den v našem křesťanském životě by měl být takovým památným dnem. Každý den, který není památný, je dnem porážky. (Life-Study of Exodus, Chapter 27, Section 3)