K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.
První skupina slov
Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem
STÁLÝ (11/72)
Biblické texty: 1Te 5,16-18; J 15,4.9;
8,31; 1J 2,27-28; 4,13; Da 6,10; srv. Fp 1,19; 2,12; 1J 1,7
Vysvětlivky v Recovery Version: Fp 2,124;
1Te 5,171; 1J 1,73; 2,61.278; 4,132
Písně: 743, 812,
971, 1203, 1247
Modlete se nad těmito klíčovými verši...
Ž 16,8 Stále si stavím Hospodina před sebe. Když je mi po pravici,
nepadnu.
Ž 34,2 V každém čase budu
dobrořečit Hospodinu. V mých ústech bude
ustavičně jeho chvála.
Fp 1,19 Neboť vím, že se mi
to obrátí k záchraně skrze vaši
prosbu a přívod Ducha Ježíše Krista.
1Te 5,16-18 Vždycky se radujte. Neustále se
modlete. Ve všem vzdávejte díky, neboť toto je pro vás Boží vůle v
Kristu Ježíši.
Úryvky ze služby...
Byli jsme usmířeni
s Bohem skrze Kristovu smrt a nyní jsme zachraňováni v Jeho životě. Tato
záchrana není naše věčná spása, ale naše každodenní záchrana v každou
chvíli… To znamená, že nejsme-li ve své zkušenosti v Bohu, nemůžeme
být zachráněni v Kristově životě. Musíme udržovat přímé, okamžité
sjednocení s Bohem. Abychom byli zachraňováni v každé minutě,
musíme být v Bohu, v přímém, neustálém a okamžitém sjednocení
s Bohem (Witness
Lee, The Experience and Growth in Life, kapitola 16, oddíl 1).
Podle mého uvažování je dýchaní, pití,
jedení a růst „kořenovým vlášením“ našeho křesťanského života, jež nás udržuje
v neustálém rozdílení. Trojjediný Bůh prošel všemi procesy, aby se
stal oživujícím Duchem. Nyní se potřebujeme těšit z neustálého rozdílení
této Osoby do naší bytosti. Proto potřebujeme kořenové vlášení. Strom roste
díky svému kořenovému vlášení. Jelikož jsme byli znovuzrozeni, máme život a
přirozenost trojjediného Boha. Ale
máme-li přežít a žít, musíme neustále dýchat. Každý dech je jedním kořenovým
vláskem. Také potřebujeme pít a jíst Pána. Dýchání, jedení, pití a růst
v Pánu je kořenovým vlášením. (Witness Lee, Messages to the Trainees in
Fall 1990, kapitola 5, oddíl 4).
Božské
rozdílení má mnoho aspektů. Jedení, pití a dýchání – to vše je rozdílením. Zapečetění
Duchem Svatým (Ef 1,13) je také rozdílením. Pomazání (1J 2,20.27) je jedním
z aspektů božského rozdílení. Každý den bychom měli být pod pomazáním. To,
jak dobrý Samařan nalil olej a víno na rány zraněného člověka v Lukášovi
10, bylo rozdílením v předobrazu. Dokonce i štědrý přívod Ducha Ježíše
Krista (Fp 1,19) je štědrým rozdílením. Měli
bychom ustavičně zakoušet všechny tyto aspekty rozdílení. Po celý den bychom
měli zakoušet pomazání, zapečetění, pohyb, působení, uspokojování, uhašování
žízně a zavlažování z rozdílení božské Trojice. To je růst kořenového
vlášení. Mnozí z nás mají nedostatek „rozdílení kořenového vlásku“.
Staráme se jen o velké kořeny. Avšak čím více má strom kořenového vlášení, tím
je strom silnější. (Witness Lee, Messages to the Trainees in Fall 1990, kapitola
10, oddíl 3).
Když
čteme Bibli tímto způsobem, rovněž potřebujeme věnovat pozornost udržování neustálého kontaktu s Pánem a
nenechat se rozptylovat vnějšími literami. Neměli bychom věnovat pozornost
pouze čtení a přitom zapomínat na kontakt s Pánem. Není snadné udržovat
společenství s Pánem, když tímto způsobem čteme Bibli deset až dvacet
minut. Někteří lidé dokážou kontaktovat Pána bez čtení Bible, ale jakmile
začnou číst Bibli, jejich kontakt s Pánem je přerušen. Číst Slovo a stále být schopen udržovat
kontakt s Pánem je tudíž duchovní dovednost, která vyžaduje cvik. Potřebujeme
procvičovat čtení, zatímco kontaktujeme Pána, a kontaktování Pána, zatímco
čteme, aby náš kontakt s Pánem nebyl narušen naším čtením. Při čtení potřebujeme
udržovat a zůstávat ve společenství s Pánem. Čteme-li tímto způsobem
dvacet minut Bibli, budeme mít dvacet minut kontakt a společenství
s Pánem. To bude velmi užitečné. (Witness Lee, Lessons for New
Believers, lekce 24, str. 341-342)
Jak
jsme viděli, vedením Ducha je jednoduše sám Duch, který je tak praktický a tak
přítomný. Proto musíme neustále, než
něco řekneme, než něco uděláme, než někam půjdeme, dokonce než něco pomyslíme,
nejprve vzhlížet k Duchu, který přebývá v nás. Možná se ptáte, jak u
vás může dojít k obratu, abyste to dělali. Odpověď je jednoduchá: musíte
si vypěstovat návyk. Neříkejte nic, dokud nepohlédnete na Ducha, který
přebývá ve vás. Nedělejte nic, dokud nepohlédnete na Ducha, který přebývá ve
vás. Nikam nechoďte, dokud nepohlédnete na Ducha, který přebývá ve vás. Dokonce
na nic nemyslete, dokud nepohlédnete na Ducha, který přebývá ve vás.
Pravděpodobně jste již prošli krizí, takže už nežijete vy, ale žije ve vás On.
Už to nejste vy, kdo je vaším životem, vaší přirozeností, vaším vším. Ale nyní
je vaším životem, vaší přirozeností a vaším vším Duch, který přebývá ve vás.
My
všichni milujeme Pána, ale rád bych vám řekl, že nejlepší láska, kterou můžeme
dát Pánu, spočívá v tom, že neuděláme nic, dokud se nepodíváme na Něho.
Neříkám podívat se k Němu. K Němu může znamenat, že je daleko od vás,
v nebesích. Mám na mysli podívat se na Něho, uvědomovat si, že není pouze
s vámi, ale i ve vás. Potřebujete
takový důvěrný kontakt, dokonce takový okamžitý a neustálý kontakt
s Pánem. Musíte se naučit vypěstovat takový návyk. Budeme-li všichni žít
tímto způsobem, jakou revoluci to způsobí v našem každodenním životě! Prosím,
přijměte toto slovo jednoduše. (Witness Lee, Perfecting Training, kapitola
50, str. 539-540)
Žádné komentáře:
Okomentovat