72 VZÁCNÝCH SLOV: "TOUŽIT" (13/72)

K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 VZÁCNÝCH SLOV. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.

Druhá skupina slov

Slova, která definují, jak přistupujeme k Pánu
TOUŽIT (13/72)

Biblické texty: Ž 42,2; Ž 63,2; Ž 73,25; Ž 84,3; Ž 119,131; Iz 26,8; Iz 26,9; Mt 5,6

Vysvětlivky v Recovery Version: Ž 42,1²; Ž 43,5¹

Písně: 811; 349

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Žalm 42,2-3 Jako laň dychtí po vodních tocích, tak má duše dychtí po tobě, ó Bože! Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu! Kdy předstoupím, abych se ukázal před Boží tváří?

Žalm 63,2 Bože, ty jsi můj Bůh! Usilovně tě hledám, má duše po tobě žízní, mé tělo po tobě touží ve vyprahlé, vyschlé, bezvodé zemi.

Žalm 73,25 Koho jiného měl bych na nebi? S tebou netoužím po ničem na zemi!

Žalm 84,3 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.

Žalm 119,131 Otvírám ústa a jsem plný dychtivosti, jak toužím po tvých příkazech.

Izajáš 26,8 Také na cestě tvých soudů, Hospodine, očekáváme na tebe; po tvém jménu a po tvém připomenutí touží naše duše.

Izajáš 26,9 Toužím po tobě v noci celou svou duší, hledám tě ve svém nitru celým svým duchem. Vždyť když se dějí tvé soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.

Matouš 5,6 Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

Úryvky ze služby...

   

Důvod, proč Bůh obnovuje naše srdce a dává nám při znovuzrození nové srdce, je, že chce, abychom k Němu tíhli, uctívali Jej, toužili po Něm a milovali Jej. Dříve jsme Jej nemilovali a ani jsme Jej milovat nemohli, protože naše srdce bylo staré a tvrdé. Nyní Bůh naše srdce obnovil, změkčil a obrátil, a tak jsme schopni i ochotni Jej milovat. Jelikož se naše srdce díky obnovení stalo novým srdcem, má nyní novou funkci. Touto novou funkcí je, že může tíhnout k Bohu a milovat Boha a Boží věci. Jelikož nám znovuzrození dává nové srdce, vede nás i k nové příchylnosti a lásce, k nové potřebě a touze. Tato nová příchylnost, láska, potřeba i touha směřuje k Bohu a Božím věcem. To je funkce nového srdce; v tom také spočívá záměr, s nímž nám Bůh nové srdce dává (Poznání života, kapitola 4).

Podle Božího Slova a zkušenosti mnoha svatých je tím prvním, co Duch Svatý dělá v člověku (což je stejné dílo, které koná v nitru každého), to, že v něm stvoří toužící srdce. Veškerý duchovní pokrok začíná, když Bůh zahajuje dobré dílo v člověku skrze Ducha Svatého tím, že v nitru vytvoří touhu. Pokaždé, když dojde k nějakému duchovnímu pokroku, zahájil to Duch Svatý. Duch Svatý nám dává pocit nespokojenosti s naším současným stavem; Duch Svatý nám dává pocit, že náš současný stav je špatný a že náš duchovní život je příliš mělký. Prvním dílem Ducha Svatého je, že nám dává pocit nespokojenosti a vytváří v nás touhu po zlepšení. Bratři a sestry, chceme-li dosáhnout nějakého duchovního pokroku, musíme být nejprve nespokojeni s naším současným duchovním stavem a musíme hledat něco lepšího. To je začátek duchovního pokroku. Jinak řečeno, veškeré selhání a úpadek je výsledkem vlastní samolibosti. Začátkem selhání je samolibost. Pocity nespokojenosti se sebou samými ukazují, že Duch Svatý začal své dílo v nás a že nastal čas, abychom se posunuli kupředu. Kdykoli si nejsme vědomi vlastní chudoby a nedostatku, dostáváme se do mrtvého bodu. Úpadek vychází ze samolibosti, zatímco pokrok vychází z hladu (Collected Works of Watchman Nee, The (Set 2) Vol. 37: General Messages (1), Chapter 23).

Taková vnitřní touha je počátkem veškerého růstu. Duchovní povznesení nelze oddělit od hledání vycházejícího z hladu a žízně. Jestliže Duch Svatý do věřícího nevložil opravdovou nespokojenost s obecným charakterem jeho vztahu k Bohu a touhu nalézt osobní náklonnost, pak se nedá očekávat žádný intimní zážitek s Pánem. Základem všech budoucích zážitků je neodbytná touha. Nehladovíme-li, nežízníme-li, pak jsme sice schopni zpívat poetickou píseň, nebude to však Píseň písní (Píseň písní, kapitola 1).

Je velmi pozoruhodné, že Druhá kniha Žalmů začíná žalmistovým dychtěním po Bohu. Dychtění po Bohu se liší od formálního, náboženského uctívání Boha. Bůh je naše živá voda, kterou pijeme. Potřebujeme snad před vodou pokleknout a uctívat ji? Potřebujeme po této vodě dychtit a potom ji pít. Ve verši 2 je použito slovo dychtit. Ve verši 3 je použito slovo žíznit. Má duše dychtí po Bohu a má duše žízní po Bohu. Tyto výroky se mi líbí. Potřebujeme s Pánem trávit chvíle, kdy po Něm dychtíme a kdy po Něm žízníme. (Life-Study of Psalms, Chapter 19).