čtvrtek 28. února 2013

72 VZÁCNÝCH SLOV: "OSOBNÍ" (1/72)


K obohacení našeho osobního vztahu s Pánem přinášíme sérii 72 vzácných slov. Vycházíme z materiálu, který v roce 2011 připravila pro svou konferenci církev v Irvine. Věříme, že může přinést mnohý duchovní užitek všem Božím dětem, které milují Pána a v nichž je touha po novém oživení. Kéž všichni osobně vstoupíme do hlubšího prožívání Krista pro vybudování Jeho Těla a přípravu Jeho nevěsty.


První skupina slov

Slova, která definují náš osobní vztah s Pánem


OSOBNÍ (1/72)

Biblické texty: Gn 18,1-33; Ex 33,11; 2Pa 20,7; Ž 27,4.8; Pís 1,4a; Iz 41,8; Jk 2,23
Vysvětlivky v Recovery Version: Pís 1,21; J 20,242
Písně: 643, Božská romance

Modlete se nad těmito klíčovými verši...

Pís 1,4a: Táhni mne za sebou! Dáme se v běh.
Jk 2,23: I naplnilo se Písmo, které praví: ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost‘ a byl nazván Božím přítelem.
Ex 33,11a: Hospodin mluvil s Mojžíšem tváří v tvář, tak jako mluví člověk se svým přítelem.
Ž 27,8: Ohledně tebe svému srdci připomínám slova: Hledejte mou tvář! A já tvou tvář hledám, Hospodine!

Úryvky ze služby...

Jelikož hledající v Písni hladoví a žízní, instinktivně vyřkne: „Kéž políbí mě polibkem svých úst!“ Neříká, ke komu se obrací, ale na mysli má pouze jediného. Toho, kterého hledá. Až dosud byl vztah hledající osoby k Pánu obecný a ona s tím byla hluboce nespokojena. Nyní doufá, že s Ním bude mít osobnější, užší vztah. Proto touží po „polibku“, jenž je osobním výrazem lásky. Není možné líbat dvě osoby najednou. Polibek je výrazem osobního vztahu. Vedle toho tyto polibky nejsou políbením na tvář jako ty Jidášovy (Mt 26,49), ani na nohy jako Mariiny (L 7,38,45). Jsou to „polibky jeho úst“ – znamení osobního zalíbení. Povšechný vztah ji už nemůže uspokojit. Vyžaduje osobní vztah, takový, jaký nemá nikdo jiný. Taková vnitřní touha je počátkem veškerého růstu. Duchovní povznesení nelze oddělit od hledání vycházejícího z hladu a žízně. Jestliže Duch Svatý do věřícího nevložil opravdovou nespokojenost s obecným charakterem jeho vztahu k Bohu a touhu nalézt osobní náklonnost, pak se nedá očekávat žádný intimní zážitek s Pánem. Základem všech budoucích zážitků je neodbytná touha. Nehladovíme-li, nežízníme-li, pak jsme sice schopni zpívat poetickou píseň, nebude to však Píseň písní. (Watchman Nee, Píseň písní, 1. kapitola)

My všichni potřebujeme mít každý den takový osobní, láskyplný, důvěrný kontakt s Pánem. Stalo se to mým zvykem. Každé ráno vstanu, jdu ke stolu a první, co řeknu, je: „Pane Ježíši, miluji Tě.“ Nejsem jen ubožák, který se modlí k milosrdnému Bohu, ale kontaktuji Spasitele, který je vůči mně osobní a plný lásky, stejně jako jsem i já vůči Němu osobní a plný lásky. My všichni potřebujeme věnovat pozornost tomu, co říká hledající: „Kéž políbí mě polibkem svých úst!“ Její tón se okamžitě mění: „Tvá láska je lepší než víno.“ To je osobní, důvěrná modlitba. „Táhni mne za sebou! Dáme se v běh.“ To je něco osobního a láskyplného. Potřebujeme takto osobně a láskyplně hledat Pána a potřebujeme si vybudovat takový vztah s Ním, který je osobní a plný lásky. (Witness Lee, Krystalizační studium Písně písní, 1. kapitola)

Žádné komentáře:

Okomentovat